Jak jsou rybářské revíry v Česku spravovány
Správu většiny revírů zajišťuje Český rybářský svaz (ČRS) prostřednictvím svých místních sdružení. Část vod spravuje Moravský rybářský svaz (MRS), a existují i soukromé a obecní rybníky s vlastními pravidly. Revíry jsou zapsány v Ústředním věstníku ČRS a každý má přidělené číslo a revírní řád, který stanoví pravidla lovu.
Revíry se dělí na pstruhové (P) a mimopstruhové (M). Pstruhové revíry zahrnují horské a podhorské toky, kde se lov řídí přísnějšími pravidly — kratší doba lovu, nižší denní limit, povinnost používat háčky s protiostnem.
Vltava — největší česká řeka
Vltava protéká Českou republikou v délce přibližně 430 km od Šumavy přes jižní Čechy až do Mělníka, kde se vlévá do Labe. Rybaření na Vltavě je rozděleno do desítek revírů s různými podmínkami. Horní tok (od pramene po Lipno) patří mezi pstruhové vody s výskytem pstruha obecného a lipana podhorního.
Střední a dolní tok Vltavy — zejména úsek přes Prahu — je klasickým mimopstruhovým revírem. Lov kapra, candáta a štiky je zde oblíbenou alternativou pro rybáře z hlavního města. Revíry v okolí Prahy jsou dostupné i bez automobilu, k řece vede husté síť cyklo- a pěších tras.
Otava — pstruhová řeka jižních Čech
Otava, levostranný přítok Vltavy, patří k nejoblíbenějším pstruhovým řekám v Čechách. Vzniká soutokem Vydry a Otavice u Kašperských Hor. Horní část toku od Rejštejna po Písek je ryze pstruhovým revírem s výskytem pstruha obecného, lipana podhorního i pstruha duhového (z chovů).
Řeka protéká chráněnou krajinnou oblastí Šumava a jejím okolím, proto platí zvýšené požadavky na chování rybářů. Vjezd automobilem do některých úseků je omezený — přístup pěšky nebo na kole. Sezóna na pstruha začíná zpravidla 16. dubna a trvá do 30. září.
Morava a Dyje — nížinné revíry na jihu
Řeka Morava protéká středem stejnojmenného kraje a patří k nejvýznamnějším rybářským tokům na Moravě. Na dolním toku, zejména v oblasti Litovelského Pomoraví a soutoku s Dyjí, žijí velcí candáti, sumci a kapři. Revíry jsou spravovány MRS a vstup je podmíněn platnou moravskou povolenkou.
Dyje, levostranný přítok Moravy, nabízí podobné podmínky. Okolí Novomlýnských nádrží je navíc atraktivní pro přívlač na candáta a okouna. Nádrže jsou přístupné přes revíry místních sdružení MRS.
Labe — revíry středních Čech
Labe vstupuje na české území u Špindlerova Mlýna v Krkonoších a opouští je u Hřenska. Horní tok je pstruhovým revírem s lipany, střední a dolní tok — od Pardubic přes Kolín po Mělník — je mimopstruhovým revírem s kaprem, candátem a štípaným (Asp). Revíry na Labi spravuje ČRS prostřednictvím krajských poboček, přičemž poloha na toku určuje příslušný místní svaz.
Jihočeské rybníky — největší rybníkářská soustava v Evropě
Třeboňsko a Českobudějovicko jsou domovem více než 500 rybníků s celkovou rozlohou přesahující 20 000 ha. Hospodaří na nich soukromí rybáři i rybářské podniky — přístup je možný jen na revírech s platnou povolenkou nebo na komerčních rybolovech s hodinovým pronájmem. Kapr třeboňský je chráněnou zeměpisnou indikací EU.
Přehrady — velké nádrže pro feeder a přívlač
Přehrady jsou oblíbeným místem pro feederové rybáře. Lipno (4 870 ha), Orlík (2 700 ha) a Nechranice (1 320 ha) patří k největším. Na Lipenské přehradě je výrazná populace pstruha duhového — v chladnějších měsících se drží blízko hladiny, v létě klesá do hloubky. Na Orlíku dominuje kapr, candát a okoun.
Podmínky lovu na přehradách se liší revír od revíru. Noční rybolov je povolen jen na vybraných místech a vždy vyžaduje výslovné povolení v revírním řádu nebo zvláštní povolení vydané místním svazem.
Jak najít konkrétní revír
Aktuální mapu revírů poskytuje Český rybářský svaz na svých stránkách rybsvaz.cz. Ke každému revíru je dostupný revírní řád ve formátu PDF. Před plánovaným výletem doporučujeme ověřit také informace u místního sdružení — podmínky se mohou měnit při mimořádných situacích (povodně, výskyt nemocí ryb).
Informace o rybářském lístku a podmínkách pro zahraniční návštěvníky najdete v článku Rybářský lístek v Česku.